Veverčátka
Tak jsme se v sobotu a v neděli zasloužili, že nedošlo na Hradešíně k pětinásobnému úmrtí.....
Jak to všechno začalo....
V sobotu 18.6 2011 odpoledne jsme šli všichni čtyři vysypat do kontejnerů u Obecního úřadu nějaký ten odpad (lahve od vína a PET lahve...). Zuzka si všimla, že pod smrkem leží 2 veverčátka a skoro se nehýbou. Na antoníčku od elektriky bylo ještě jedno. Hned jsem jí napomenul, ať na ně nesahá a že si pro ně máma přijde, až zjistí, že nejsou v kutlochu na smrku. Pokračovali jsme dál k Lánským s nějakým oblečením. Slovo dalo slovo a oběma mamkám bylo veverčátek líto, tak se vypravily s bedýnkou a všema čtyřma holkama na záchrannou akci. Přinesly nakonec celkem čtyři veverčátka. Nejprve je musely odblešit. potom je začaly zahřívat a shánět informace na netu co s nima. Ohřály trochu mléka a začaly s krmením. Veverčátka zůstala přes noc u nich a Standa statečně prohlásil, že se o ně klidně postará. Druhý den ráno jsem začal šmejdit na netu já a našel záchrannou stanici přímo a jedině pro veverky......sláva. Ihned jsem volal k Lánským co jsem našel, a že je tam kontakt a není to daleko. Standa zavolal pánovi a domluvili se, že veverčátka zavezou. Přivezli je ještě naposled ukázat našim holkám a potom už frčeli směrem Chvaletice. Tak jsme si všichni mysleli, že je konec a udělali jsme dobrou věc - to byl ale omyl. Po nedělním obědě jsem já se Zuzkou šli opět vyhodit něco do kontejneru (už jenom PET kanystry od destilky a směsi do ostřikovačů). Když jsme dorazili k Obecnímu úřadu, Zuzka se zeptala jestli si myslím, že se Lánský vrátili a jestli bysme se tam nešli zeptat jak dopadli. Tak jsem svolil a šli jsme. Ve vrátkách jsme se potkali se Standou a ten nám sdělil, že akorát všichni vyráží k nám. Koupili totiž v záchranné stanici knížku o veverce Pinky, která vlastně může za to, že nějaká taková záchranná stanice existuje. A tak jsme všichni vyrazili k nám. Za pár kroků začalo tak strašně pršet, že jsme se museli otočit a utíkali se schovat k Lánským do kůlny. Přečkali jsme asi 15 minutovou přeháňku a opět vyrazili směrem k nám. Když jsme byli u úřadu Standa chtěl vidět kde jsme včera veverčátka našli. Zuzka s Andulkou mu to hned důležitě běžely ukázat - a co čert nechtěl - další vypadlé veverčátko. Tentokrát jsme hned poučeni pánem ze záchranné stanice věděli co a jak a po telefonu, že máme ještě jedno k těm dopoledním čtyřem kouskům jsme se dohodli na předání v Kolíně u benzínky. Ten poslední na tom byl hůř než jeho sourozenci, ale po zahřívání cestou v hadříku u mě na klíně postupně začal trochu ožívat. Snad se je všechny podaří u paní Soukupové úspěšně odchovat a vypustit do přírody. Standa Lánský nabídl, že bysme byli rádi, kdyby veverky vypustili do hradešínského lesa, aby zůstali tak nějak tam kde se narodili.
;D
(any123, 27. 6. 2011 14:19)